Příkrmy

Velmi časné zavádění příkrmu nepřináší dítěti žádné výhody.
Příkrm se doporučuje začít podávat nejdříve na konci 4. měsíce a
nejpozději na konci 6. měsíce. Je to v době, kdy samotné mléko již
nekryje požadavky na energii a složení stravy. V této době dítě
obvykle přesáhne hmotnost 6000 g, je hladové po 8-10 kojeních nebo
po vypití více než 900-1000 ml mléka denně. Je třeba především krýt
zvýšený požadavek na energii, bílkoviny, železo a zinek. Příkrm se
zavádí do jídelníčku v době, kdy dítě již dobře kontroluje pohyby
hlavou, sedí s oporou a je schopno polykat ze lžičky i stravu, která
není tekutá. Čas, kdy dítě dostává první nemléčný příkrm, není dán jen
vývojem funkce trávicího ústrojí, ale současně dosaženým stupněm
neuropsychického vývoje. Neexistuje přesvědčivý vědecký důkaz o
tom, že vyloučení nebo pozdější podávání potencionálně
alergizujících potravin, jako jsou ryby a vajíčka, snižuje výskyt
alergických onemocnění u dětí se zvýšeným i nezvýšeným rizikem
vzniku těchto onemocnění.
Platí obecné pravidlo, že je lépe možné potravinové alergeny
zařazovat do jídelníčku ještě v době, kdy je dítě alespoň částečně
kojeno a doporučuje se zavádět alergeny postupně ve zvyšujících se
dávkách. Vždy před zavedením nové potraviny do jídelníčku kojence
je doporučeno vyčkat několik dnů, aby bylo možno rozpoznat, zda
předchozí nově zařazená potravina nevyvolala alergickou reakci.
Stejná doporučení platí i pro lepek (bílkovinný komplex z povrchní
části obilných zrn pšenice, žita a ječmene). Ten je doporučeno
zavádět do jídelníčku postupně v malých stoupajících dávkách
v rozmezí od ukončeného 4. měsíce a nejpozději do ukončeného 7.
měsíce při současném kojení. Je to preventivní opatření proti rozvoji
časných těžkých forem celiakie, což je nesnášenlivost lepku, která
vede k neprospívání dítěte.
Příkrm se podává zásadně lžičkou. Jako první příkrm se doporučuje
jemné jednosložkové zeleninové pyré. V průběhu jednoho měsíce je
možné zařadit vícesložkové příkrmy zeleninové a masozeleninové,
jako např. zeleninu s kuřetem, telecí maso se zeleninou a bramborem,
maso s rýží. Vařeného libového masa je zpočátku asi 20 g na dávku,
od 7. měsíce až 35 g. Dítě dostává postupně příkrm obsahující maso
až šestkrát týdně, jedenkrát týdně má být místo masa přidán jeden
vařený slepičí žloutek. Železo obsažené v mase je nejlepším zdrojem
železa, protože se dobře vstřebává. V současné době je na trhu celá
řada masozeleninových příkrmů od různých výrobců, jejich výhodou
je snadná příprava pokrmu, nízký obsah dusičnanů a prakticky
žádný obsah pesticidů. Během 2-3 týdnů by měla být jedna mléčná
porce v dávce 150-200 g zcela nahrazena tímto příkrmem.
Po masozeleninovém příkrmu lze do jídelníčku kojence zavést
ovocné pyré. Ovocné pyré se nepřislazuje a obsah sacharidů by neměl
přesahovat 20 g/100 g. Každý nový druh ovoce by měl být zaváděn
do jídelníčku kojence s odstupem alespoň 3-4 dnů k snazšímu
rozpoznání případné nesnášenlivosti. Ovocné pyré lze smíchat také s
neslazeným jogurtem. Jogurt je v podstatě lehce stravitelné mléko,
naopak tvaroh není doporučován v prvním roce života pro příliš
vysoký obsah bílkovin.
V průběhu 6. měsíce je obvykle do stravy zaváděn další příkrm ve
formě mléčné obilné kaše. Průmyslově vyrobená mléčná kaše
musí nést označení druhu obilniny, z které je vyrobena a údaj o věku
dítěte, od kterého ji lze podávat. Obilnina v kaši je buď samotná nebo
v kombinaci s ovocem či zeleninou a k její přípravě je nezbytné
mléko. Druhý typ kaší jsou výrobky, které již obsahují sušené mléko
a připravují se proto pouze naředěním vodou.
V posledním třech měsících prvního roku je možné obohatit jídelníček
o další druhy příkrmů s využitím těstovin, např. špagety, vaječné
nudle, makaróny. Příkrmy mohou být podávány ve formě hruběji
nasekaných kousků, které dítě nutí ke žvýkání. Množství vypitého
mléka do konce druhého roku života dítěte nemá být menší než 500
ml za den.